Jsem Marie.

Kudy jsem se k tomu dostala

Sociální pracovnicí a terapeutkou jsem od roku 2006. Tehdy jsem se stala spoluzakladatelkou občanského sdružení Darmoděj. Věnovali jsme se prevenci a léčbě závislostí. Zůstala jsem tam do roku 2013, v různých službách, s lidmi, kterým nebylo lehko.

Pak jsem se lidem začala věnovat individuálně. V občanské poradně. A při práci se seniory.

Šest let jsem byla na OSPOD. Přímo v rodinách, s dětmi, v jejich životních příbězích.

Na mateřské se něco změnilo. Začala jsem se naplno věnovat individuálnímu provázení a konzultacím.

Dnes provázím ženy, které chtějí růst, a podnikatelky.

Vedle toho už dva a půl roku spolupracuji s městem Brnem — poskytuju individuální konzultace a poradenství pro pečující i pro další potřebné, kteří hledají podporu. Občas k tomu patří i seminář na téma psychohygieny, ale to je jen část toho, co tam dělám.

Ze všeho, čím jsem prošla, se postupně zrodila Síla přijetí. Je to živý organismus. Pořád se vyvíjí. Pomáhá ženám propojit se v jejich hloubce a podstatě.

Za tím vším stojí i moje vlastní zkušenost. Prošla jsem obdobím, kdy mě migrény dostaly až na dno sil. Bylo to těžké. A zároveň to byl jeden ze základních kamenů Síly přijetí. Protože právě tehdy jsem se začala vracet sama k sobě. Poznávat, kdo jsem. A co doopravdy potřebuju.

Výcviky: psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v krizové intervenci, výcvik v poruchách attachmentu u dětí v náhradní rodinné péči.

Za mnou chodí lidé, kteří říkají:

• „Já už nemůžu.“
• „Nedaří se mi a potřebuju se na to podívat.“
• „Přeju si něco udělat jinak.“

Jsou to pečující, lidé v pomáhajících profesích, ženy, které nechtějí zůstat stát na místě, a podnikatelky. Často jsou unavení a jdou na dřeň.